Starší žáci LoKo nastoupili na chomutovském hřišti u polikliniky proti Junioru, jehož název oficiálně nosí od počátku letošní sezóny.

   V naší sestavě scházeli oproti předpokladům nemocní Schlögl a kapitán Cerman, jinak jsme však tentokráte neměli problémy poskládat tým, alespoň na lavičku se po zranění kolene vrátil kanonýr Vláďa Prošek.

   Čekalo nás těžké derby, namotivovaný soupeř, který měl navíc za sebou vysokou prohru v Žatci, kterou mohl nejlépe odčinit právě v derby. Domácí bylli v úvodu velice aktivní a na nás byla až příliš znát nervozita, často jsme zbytečně plašili a kazili jednoduché míče, čímž jsme Junior dostávali do sedla. Hned ve 4. minutě pak mohlo být zle. Na dobře kopnutý rohový kop naskočil nikým nehlídaný Pilát a jen naprosto skvělý zákrok Haldovského udržel bezbrankové skóre. O chvíli později pak měli domácí ještě vyloženější šanci, Doleček však střílel mimo. Domácí byli častěji na naší polovině a my jsme se v první čtvrt hodině velice poctivě soustředili na defenzivu a zkoušeli hledat skulinky v jejich obraně. Jednu takovou využil, v úvodu zápasu evidentně nervózní, Adamiczký, který po křídle pláchl, ovšem pozdější zakončení nemohlo Krotila v brance Junioru ohrozit. Ve 20. minutě jsme však namísto skulinky v obraně našli díru jako blázen, Matoušek skvěle přiklepl míč do uličky Adimu, který tváří v tvář Krotilovi uklidil míč do sítě - 0:1. Domácí nadále spěchali na zteč naší branky, kterou se jim však nedařilo trefit, když už, byl v brance připravený Haldovský, který se vyznamenal především při dvou trestných kopech, které vyrážel na roh. Domácí až příliš často zastavoval v rozletu zdvižený praporek vlastního pomezního, nehlídali si ofsajd. A protože my jsme ve druhé největší šanci první půle nastřelili jen břevno, odcházelo se do šaten za stavu 0:1.

   V poločasové přestávce jsme pak kladli apel především na uvolnění se, zbytečná nervozita nám svazovala nohy. Možná i proto byl druhý poločas z naší strany lepší a výrazně ofenzivnější.

   Přesto jsme druhou pětatřiceti minutovku začali přímo otřesně, domácí rychle nakopli míč k naší brance, naši stopeři udělali minelu, kterou mohl trestat opět Pilát, překonal Haldovského, ale jeho pokus branku minul. Pak už naše obrana opět zvládala situace velice dobře a mohli jsme tak útočit i my. Aktivní Adamiczký vydoloval míč u rohového praporku od váhajícího "teplického" Kibala a míč po další kombinaci napálil levačkou nad Adi. V dalších náznacích jsme nebyli příliš přesní, hlavičce Matouška po pěkné akci a centru scházelo k úspěchu hodně. Ve 43. minutě se domácí z ničeho nic řítil na naši branku, po kličce Haldovskému však domácí útočník zakončit nestihl, protože včas se vracející Kostelej poslal míč na rohový praporek a zachránil tak naše vedení. To se v zápětí navýšilo. Trápící se Matoušek z ničeho nic prozřel, skvěle si navedl míč do vápna z jehož boku poslal milimetrově přesnou zpětnou přihrávku na malé vápno Levovi, který k obrovské radosti všech LoKoťáků s přehledem podél Krotila vstřelil branku číslo 2! Domácí byli očividně druhým gólem ve své síti rozhozeni a mohla přijít definitivní tečka. Skvělé utkání hrál na levém křídle aktivní Lev, jehož další výlet do pokutového území skončil geniální přihrávkou Matouškovi před zcela odkrytou branku. Akce, jakoby kopírovala předchozí gólovou, jen si oba aktéři vyměnili role. Dan bohužel před prázdnou brankou nedosáhl na míč a tak se skóre o chvíli později měnilo na druhé straně. Jinak velmi pozorná hostující obrana nechala lehce projít Juniory do pokutového území, kde se nejprve srazili dva LoKoťáci a následně v souboji rameno na rameno upadl domácí útočník, penalta... Tu s přehledem proměnil domácí Zídka, sníženo na 1:2. Následnou strkanici hráčů o míč odnesl vykázáním ze hřiště jen náš Adamiczký, o nechutných slovních atacích z domácí střídačky se snad ani rozepisovat nebudu. Utkání se posléze celkem vymklo z ruky sudímu a dohrávalo se ve velké hektice a podrážděnosti z obou stran, kterou se trenéři střídavě úspěšně snažili umírňovat. Své si k tomu řeklo i obecenstvo. Po dalších dvou minutách a faulu na svou osobu byl za následné protesty vykázán ze hřiště i Adi. Deset minut před koncem už se zdálo, že domácí srovnají, po přetaženém rohu a zpětném míči zakončoval na zadní tyči zcela osamocený útočník domácích, jehož dorážku ze dvou metrů neuvěřitelně zpacifikoval Haldovský, který se na čáře roztáhl a míč jej trefil do hrudníku - zákrok to byl fantastický, i když zbytečný - pískal se totiž ofsajd. V poslední desetiminutovce se utkání ve velkém tempu dohrávalo, LoKoťáci skvěle drželi míč a Juniory nepouštěli k Haldovského brance. Další vítězství do tabulky si tak připisuje po skvěle odpracovaném výkonu LoKotka, ani domácí se však za výkon předvedený na hřišti stydět nemusí.

   V příštím týdnu hostíme na LoKo tabulkového souseda, celek Bíliny.

   trenér Lukáš Votruba:"Dnes musíme být spokojeni s výsledkem, můžeme být spokojeni s výkonem a přesto je stále obrovské penzum věcí, na kterých musíme pracovat. Kluci však ukázali týmovou soudržnost a po úvodních rozpacích skvěle spolupracovali. První část prvé půle jsme byli zbytečně nervózní a často lacino ztráceli míče. výrazně nám pomohla vstřelená branka a do poločasu jsme klidně mohli vést o góly dva. Druhý poločas byl nahoru dolů a vyloženějších šancí přibylo na obou stranách. Netroufnu si říct, že jsme dnes byli lepší, ale určitě jsme nebyli horší. Kluci zápas odjezdili a zasloužili si vyhrát. Škoda, že jsme Danem Matouškem nedali těsně po druhé brance na 3:0, dohrávalo by se klidněji.

   Je před námi obrovský kus cesty, na druhou stranu jsme si vloni prošli peklem a letos se nám to začíná pomalu vracet. Do konce podzimu nám zbývá pět těžkých duelů, ale pokud budeme nadále pracovat, strach nemusíme mít z nikoho. Kluci dobře chodí na tréninky, pracují na nich a já jsem moc rád, že jsme tu loňskou sezónu hodili za hlavu. Teď jsme jeden tým!"

 Junior Chomutov 1 - 2 AFK LoKo Chomutov 

                                                 (0:1)