První sezóna v KP pro starší žáky...
27. 6. 2011
"A" Starší žáci AFK LoKo Chomutov 2010/2011
Před sezónou:
Poprvé v historii se starší žáci dostali do krajského přeboru. Přijali výzvu, kterou jim umožnilo 6. místo v 1.A třídě v předešlé sezóně a díky využití možnosti poprvé pronikli mezi krajskou žákovskou smetánku. Kdo by to byl býval před minulou sezónou řekl. U týmu zůstalo stejné vedení jako vloni. Navíc jsme do OP přihlásili pro slabší kluky béčko (ale k tomu ve speciálním článku...).
Letní příprava:
Letní příprava žáků začala v polovině července a od prvních tréninků bylo jasné, že parta z loňského ročníku se s tím letošním nedá srovnat. Během přípravy se proto řešilo možné posílení kádru, které pro krajský přebor bylo zapotřebí. Žádná z vyhlídnutých posil z nejrůznějších důvodů nevyšla. Proto jsme během přípravy pracovali s 25 hráči (na 2 týmy). Bohužel řada z nich nevydržela ani přes přípravu, ta přitom byla daleko méně náročnější, než vloni.
V úvodu srpna jsme pak se 14 hráči, kteří většinově vykrystalizovali do možného výběru odjeli na soustředění do nedalekého kempu v Hradci u Kadaně. To proběhlo celkem bez větších problémů, sehráli jsme na něm dvě rozdílná přípravná utkání. Již tyto zápasy nás však, na rozdíl od kluků, zanechávali v nervozitě. Z naší hry jsme prostě nadšeni nebyli.
Podzimní část:
Ani tak se nechci zaobírat jednotlivými zápasy, ale celkově jsem byl z přístupu mnohých hráčů zklamán. Navíc sem věděl, že ročník ´96 míří za rok do dorostu. Zdaleka ne všichni hráči si toto uvědomovali, mnozí z nich namísto pečlivého přístupu a tvrdé práce zaostávali i za hráči ročníku ´97. Navíc během podzimní výsledkové mizérie mnozí z nich přestali bojovat pro tým, někteří dokonce na čas skončili apod. Jenom se tak potvrdilo, že teprve v nouzi člověk pozná kvalitu lidí! A právě na těchto lidech (těch kvalitních) bychom měli v budoucnu stavět!
Co se herního výkonu týče, tlačila nás bota téměř všude. V brance nahradil vloni senzačního Radimského Stanislav Cakl. Nikdo ani nemohl čekat, že by výkony naší talentované ´95 napodobil, bohužel se mu během podzimu ani zdaleka nepřiblížil, ba právě naopak často chyboval, tým nepodržel a inkasoval i velmi laciné branky...jaký to rozdíl oproti loňsku.
Házet však vše na brankáře... no to by byl čilý nesmysl. Obrana!! Řada, na kterou jsme před soutěží sázeli, kde jsme si byli jistí snad 3 ze 4 postů... Během podzimu totální propadák, ve většině zápasů selhávali i "top" hráči našeho celku... Vázla komunikace, lépe řečeno nebyla skoro žádná... na podzim jsme tak inkasovali kolem 50 branek, šílená, leč reálná záležitost.
Co se týče hry vpřed, tak to shrnu kompletně. Nejen, že záloha ani útok se aktivně nedokázali zapojit do bránění (popřípadě si záložníci stoupli na vápno a jen odkopávali 8-o!), směrem vpřed jsme, s výjimkou úvodního utkání v Lounech, byli takřka nulový.
Zimní příprava:
Ta proběhla o poznání lépe. Na tréninky se mnohdy ukázalo kolem 20, dokonce až 25 hráčů. Do týmu se hlásilo mnoho posil (nakonec z nich vyšel jen velmi malý počet), o další jsme měli zájem. Podařilo se nám "dotáhnout" Pavla Šťastného, který už během přípravy ukázal motivaci. Přesto, že mu chyběla fyzička (i během jara), se velmi rychle zařadil mezi opory týmu. Na střídavý start jsme nakonec získali tři hráče týmu FK Kyjice (bohužel minimální možnost využití). Velmi dobrou spolupráci si však můžeme pochvalovat s týmem Sokol Údlice, který nám zjara vydatně pomohl. Tímto děkujeme vedení tamních st. žáků a hlavně většině kluků za perfektní přístup.
Během zimní přípravy se nám celkem dařilo na halových turnajích. Pomohla nám i loňská příprava (béčko v ZLHK). Stejný tým si letos dokráčel pro zlato v chomutovské zimní lize a obhájil tak pro LoKo prvenství, které vloni vyhrál ročník ´95. Zimní turnaj na UMT v Bílině už tak úspěšný nebyl. Nejen, že jsme výsledkově často tápali s podprůměrnými soupeři, ale nenadchl mě ani přístup většiny hráčů.
Jarní část:
Výkonnostně i herně naprosto jinde než podzim. Přes citelnou ztrátu, kterou pro mě byl konec Roberta Poláka, jsme nehráli vůbec špatně. Jenže... většinu jara chyběl brankář Cakl, pokud byl chytal zjara výborně. Jinak museli chytat kluci z pole... a prostě to nebylo ono. Co se týče Roberta, je velká škoda, když má někdo talent a není schopen díky své hlavě přetavit toto na hřišti. Bohužel... byl to možná nejtalentovanější fotbalista... škoda.
Opět se nebudu zaobírat jednotlivými zápasy, ale přístupu mnohých hráčů byl výrazně lepší, některé "opory" však stále nepochopili a snad ani nepochopí, o čem, že fotbal je! Navíc nám podstatnou část jara bylo znemožněno trénovat na hřišti, a to i v době, kdy už ostatní mládežnické tréninky naše hlavní hřiště využivali, škoda. I přes řadu zklamání se v týmu ukázala řada hráčů, se kterou bylo radost pracovat. Za všechny zmíním Lukáše Wälzera, kapitána béčka. Už dlouho sem neviděl takového dříče... hráče, který neuměl vlastně nic extra, ale na hřišti vždy nechal vše, co mohl a hlavně během jara to bylo znát i na jeho výkonech. Snad bude v takovéto práci pokračovat i nadále.
No a naše hra? Výrazně lepší než na podzim. Vše je znát i na skóre během jara, většina proher o gól či s výrazným rozdílem oproti podzimu.
Statistiky...
Nejlepším střelcem týmu se stal původně obránce, Martin Novák (7)... ne, že bych však k němu neměl výhrady... Další hráči se však nebyli schopni prosadit více, než dvakrát. A to se v útoku vystřídala velká řada hráčů!
Je potřeba zdůraznit, že jsme letos opravdu poprvé dostali možnost okusit KP již ve věku staršího žactva. Bohužel si nemyslím, že by si tohoto většina hráčů považovalo do té míry, aby k tomuto přistoupila zodpovědněji. Přesto musím kluky za dost věcí pochválit. To si však nechám pro ně!
Závěrečné slovo k sezoně:
Již vloni, když se naskytla možnost jít do KP, nebyl jsem pevně přesvědčen o správnosti svého rozhodnutí, nejsem skálopevně přesvědčen ani teď. Řadě hráčů tento fakt uškodil... a to vzhledem k jejich přemýšlení o fotbale, o svých možnostech a o tom, že ne vždy je důležité celou sezónu jen vítězit.... Postavit se silnějšímu se vzpřímenou hlavou, s tím, že udělám pro úspěch maximum na tréninku, při zápase na hřišti, ale i mimo něj a to vše ve velké míře slušnosti.... to dokázal málokterý z našich hráčů... Na druhou stranu... oddělilo se zrno od plev!
Považuji si také faktu, že jsme během dvou let u žáků neměli jediného vyloučeného hráče, nedostali jsme jedinou ŽK za řeči směrem k rozhodčímu. To je také potřeba vyzdvihnout a na fair-play stavět nadále!
Co říci směrem k budoucnosti.... no snad jen popřát klukům hodně štěstí pod novým vedením ve st. žácích, kde naše mise po dvou letech končí, řekl bych, až nečekaně veleúspěšně. I pro příští rok budou hrát žáci KP.
Za svou dvouletou práci se tak rozhodně stydět nemusíme a ani nebudeme. Přes nepřízeň mnoha lidí z vlastních řad jsme během dvou let nejen, že nemuseli zachraňovat 1. A třídu, ale shodou dobrých výsledků i náhod proklouzli do KP. Navíc jsme v obou letech dokázali vyhrát ZLHK. Jedinkrát jsme neudělali klubu ostudu na výjezdech. Úspěch a potlesk jsme sklidili např. i na dobře obsazeném turnaji v Mladé Boleslavi. Svou pouť u st. žáků navíc končíme i ziskem poháru pro okresního přeborníka, což je pro kluky ročníku ´96 a ´97 životní zážitek. I naše celková bilance je přes nevýrazné výsledky v KP celkem slušná - 26 - 10 - 30... 19 proher z tohoto je v letošním KP.
trenér Lukáš Votruba
